Od tragické nehody v Le Mans v roce 1955 se automobilka Mercedes-Benz nezúčastňovala jako tovární tým žádného šampionátu. Tuto skutečnost změnil až švýcarský konstruktér a nadšenec Peter Sauber, který požádal továrnu Mercedes o možnost testování svého nejnovějšího závodního vozu v jejich aerodynamickém tunelu. Představitelé Mercedesu souhlasili a navíc byli výsledky testů tak nadšeni, že z této spolupráce vznikl exkluzivní kontrakt na dodávku motorů. Psal se rok 1985. Prvním výsledkem této spolupráce byl Sauber C8 postavený pro světový šampionát sportovních vozů, který provozoval tým Kouros. Mercedes-Benz byl tehdy uváděn jen jako dodavatel motorů. Prvního vítězství dosáhli jezdci Henry Pescarolo a Mike Thackwell v závodě na 1000 km Nürburgringu v roce 1986. Pro ročník 1987 byl připraven typ C9, který se na první pohled od svého předchůdce příliš nelišil a také výsledkově nijak neoslnil. Veškerá pozornost se soustředila na start v Le Mans. Cílem však neprojel ani jeden ze dvou vozů. Byla to velmi nevydařená sezóna a navíc po jejím skončení tým opustil titulární sponzor.
Od tohoto momentu nastal v historii typu C9 zvrat. Tým byl oficiálně přejmenován na Sauber-Mercedes a do ročníku 1988 vyjely černé vozy v barvách nového sponzora AEG-Olympia. Jeden z podniků šampionátu zavítal i k nám na Masarykův okruh do Brna a já měl tu čest být při tom. Ještě dnes si živě pamatuji ten nezaměnitelný hluboký a velmi hlasitý zvuk osmiválců Mercedes. 360 km dlouhý závod byl ve znamení souboje Mercedesů a Jaguárů doplněných plejádou vozů značky Porsche. Závod vyhrála dvojice Jean-Louis Schlesser a Jochen Mass před dvěma Jaguáry a týmovými kolegy Weaverem a Baldim.
  K triumfu v Brně tým přidal ještě další čtyři vítězství mezi které patřilo i to na belgickém okruhu Spa Francorchamps 18. září 1988. Za chladného a deštivého počasí startovala dvojice Mauro Baldi a Stefan Johansson (st. číslo 62) z pole position. Druhý vůz týmu Sauber-Mercedes s číslem 61, pilotovaný Schlesserem a Massem startoval jako třetí. Původně tisíci kilometrový závod byl, podle pravidel, po šesti hodinách ukončen. Do završení celé vzdálenosti chyběly jezdcům pouhé tři okruhy. Pořadí v cíli odpovídalo pořadí na startovním roštu. První Baldi / Johansson, druzí Lammers / Brundle na Jaguáru a třetí Schlesser / Mass.
   Le Mans ale stále zůstával pro Mercedesy nedobytnou pevností, když ani na čtvrtý pokus neobstály. Ba co víc, kvůli opakovaným problémům s explodujícími pneumatikami v trénincích do závodu raději ani nenastoupily. Teprve pátý pokus proměnily, už stříbrné šípy, ve vysněné vítězství. Navíc Schlesser zajel v tréninku absolutní rekord, když po rovince Mulsanne uháněl rychlostí 398 km/h! V roce 1990 cé devítku nahradil typ C11.
  Základní údaje o Sauberu-Mercedes C9 specifikace pro rok 1988: hliníkový vidlicový osmiválcový motor Mercedes-Benz M117 přeplňovaný dvěma turbodmychadly, zdvihový objem 5 litrů, přímé vstřikování paliva, 5-stupňová manuální převodovka Hewland, výkon motoru 720 koní při 7000 otáčkách, kroutící moment 810 Nm při 3500 otáčkách.
   Špičkový model vítězného vozu ze Spa vyrobila americká firma Exoto. Nepřesnost, na jinak dokonalém modelu, však představuje francouzská vlajka u jména italského jezdce Maura Baldiho. Inu Američané... Na fotografiích si můžete prohlédnout vůz s výrobním číslem A1018.