Výrobce závodních vozů Reynard, v roce 1996, na zakázku pro amerického farmaceutického magnáta Dona Panoze, navrhl a postavil speciál Esperante GTR-1, se kterým se tým Panoz Motor Sports Group zúčastňoval americké série IMSA, světového šampionátu FIA vozů GT,  a později i ALMS.

Vůz se svým vzhledem a uspořádáním na první pohled lišil od svých konkurentů. Don Panoz totiž trval na zachování amerického ducha svých vozů a tak vzniklo kupé s velmi dlouhým předkem, motorem uprostřed před řidičem a krátkou zádí. Mezi mechaniky se vozu přezdívalo "Batmobil". Don Panoz neponechával nic náhodě a pro maximální publicitu kolem svého týmu neváhal najímat známé osobnosti a sebevědomě o této konstrukci prohlašoval: "Až vyhrajeme v Le Mans, budou podle nás stavět všichni svoje vozy" Čas však ukázal, že to bylo tvrzení poněkud odvážné. Na první pokus, v roce 1997, totiž ani jeden ze dvou Panozů cílem neprojel.

  O mnoho slavnější to nebylo ani o rok později. V kvalifikaci si první z Panozů, startovní číslo 45, vyjel 11. příčku a druhý, s číslem 44, příčku osmnáctou. Vlastní závod se pak odehrával v režii vozů Porsche daleko před oběma Panozy. Čtyřiačtyřicítka navíc musela závod, po poruše převodovky, pět hodin před koncem vzdát. Cílem pak trio jezdců střídajících se za volantem čísla 45 ve složení Brabham / Wallace / Davies projelo se ztrátou 16 kol na sedmém místě.
  Vozy Panoz GTR-1 poháněl vidlicový osmiválec Ford upravený firmou Roush o zdvihovém objemu šest litrů. Výkon motoru se pohyboval kolem 600 koní. Šestistupňová sekvenční převodovka Xtrac přenášela výkon na zadní nápravu. V roce 1999 byl typ Esperante GTR-1 nahrazen typem LMP-1 Roadster S.
  Firma Autoart připravila modely obou vozů ročníku 1998. Na fotografiích níže je vůz s číslem 44, provozovaný francouzským týmem DAMS za jehož volantem se střídali jezdci Eric Bernard, Christophe Tinseau a Johnny O'Connell.

Slider